Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 18 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Druhová diverzita rybího osídlení říčních ramen aluvia dolního toku Dyje
Horák, Václav ; Halačka, Karel ; Lusk, Stanislav
Říční rameno trvale spojené s aktivním tokem řeky Dyje mělo výrazně bohatší druhovou skladbu rybího osídlení než říční ramena oddělená trvale od aktivního toku. Rovněž početnost ryb tam byla průkazně vyšší. V rámci rehabilitačního projektu je navrženo obnovit trvalé spojení říčních ramen s aktivním tokem Dyje.
Ekologie aluviálních tůní a říčních ramen. Sborník příspěvků z konference v Lužnici u Třeboně, březen 2000
Pithart, David
Třicet pět příspěvků týkajících se geologie, hydrologie, chemismu, algologie, vodních makrofyt rybí fauny, zooplanktonu a bentosu aluviálních tůní Ceské Republiky.
Struktura makrofytní vegetace stojatých aluviálních vod
Husák, Štěpán
Přehled některých makrofyt ve stojatých aluviálních vodách vybraných míst.
Zhodnocení dlouhodobého vývoje chemismu vody Stropnice v úseku Údolí u Nových Hradů - Petříkov
Čeřovská, Kateřina ; Pokorný, Jan
Přírodní niva (cca 800 ha) řeky Stropnice u Nových Hradů byla odvodněna a přeměněna na zemědělskou půdu po roce 1980. Přirozený meandrující tok byl napřímen a zahlouben přibližně dva metry pod úroveň terénu. Mohutný profil nivní půdy byl tak vystaven mineralizaci a odtok vody z nivy byl urychlen. Abychom zhodnotili efekt odvodnění na ztráty látek, shromáždili jsme údaje o rychlosti průtoku vody a o jejím chemickém složení a to jak z doby před rekultivací (odvodněním) tak z údobí po něm. Alkalita, vodivost, koncentrace basických kationtů stouply po odvodnění, což potvrzuje hypotézu, že odvodnění urychluje a zvyšuje ztráty látek z krajiny.
Flóra zelených vláknitých řas přírodní památky Kutnar (Podle stavu vegetace v letech 1986-1990)
Gardavský, Alexander ; Skácelová, O. ; Lenský, V.
Z NPR "Jezírko Kutnar" byly studovány vláknité zelené řasy a to z fixovanýchvzorků, odkud byla již dříve studována Cyanophyta (Skácelová et Komárek,1989). Postupná eutrofizace lokality (způsobená zvláště splachy z polí azazemňováním) vedla k výrazným změnám jak ve společenstvech vyšších rostlin,tak i řas (Hydrocharis morsus-ranae, Nymphaea alba, Cladophora spp.) a kexpanzi Oenanthe aquatica.Podrobněji byly studovány následující druhy řas: Cylindrocapsageminella WOLLE, Mougeotia scalaris HASS., Oedogonium rivulare (LeCLERC) A.BRAUN, Schizomeris leibleinii KÜTZ. and Uronema cf. africanum BORGE.Uronema africanum je nový druh řasové flóry z území bývalé ČSR.Oedogonium rivulare var. tongiense je nová varieta pro území střední Evropy(a jde o druhý nález z území bývalé ČSR).Schizomeris leibleinii je morfologicky vysoce variabilní a některájeho stádia připomínají rod Uronema. Liší se však cytologií (skrobový obalpyrenoidu u Schizomeris je rozdělen v několik částí). Vztah rodu Schizomerisk některým dalším rodům zelených vláknitých řas však vyžaduje další studiuma kultivaci.
Fytoplankton aluviálních tůní
Pithart, David ; Kylbergerová, Magdalena ; Pechar, Libor ; Hrbáček, Jaroslav ; Fiala, Dan ; Bílý, Michal ; Rulík, M.
Fytoplankton aluviálních tůní byl zkoumán v nivě Lužnice následujícími přístupy: sezonní průběh fytoplanktonu ve dvou tůních, extensivní čtvrtletní odběry ve 30 tůnich a diurnální vertikalní migrace v několika tůních. Jakožto základní charakteristický rys fytoplanktonu byla nalezena dominance bičikovců Cryptophyceae a Euglenophyceae, naopak kokální formy Chlorococcales a Sinici temer chyběly. Důvodem bude zřejmě slabé míchání vodního sloupce, kde kokální formy sedimentují z dosahu světla, zatímco bičíkovci zaujímají optimální polohu vzhledem k jejich fotosyntéze.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 18 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.